Cesta

Marta Kubišová

EDneska už F#nám žádný nepoví, Hkdopak ji tam dal,
harmoniku Ekdo dal do křoF#ví a kdo na ní Hhrál.
La-la-la-la, Ela-lá-la-la-F#lá, la-la-la-la-Hlá,
la-la-la-la, Ela-la-la-la, F#lá, la-la-la-la-Hlá.
HmUž nikdo neví, kdo jí Emhýčkal na rukou,
F#7chlubil se její perleHmtí,
k přečtení není ani Emnápis azbukou,
kdopak Hmví, kdo C#7písně na ní HDhrával ?
EmO hloubce Atůní v očích Ddívky copaté,
Emo břízách Cbílých jak F#sníh.
HmO cestě, která končí Emv louce zaváté,
F#o cestě stepí na Hmkoních.
Harmonika v Akřoví dožíHvá, ztratila už Edech,
už se jenom Avětrem zachvíHvá, prostřelený Eměch.
Už nikdo neví, kdo jí hýčkal na rukou,
chlubil se její perletí,
k přečtení není ani nápis azbukou,
kdopak ví, kdo písně na ní hrával ?
O jarních vodách, které cestu zaplaví,
o lidech dobrých i zlých,
o cestě, která věčným steskem bolaví,
o bílých křížech na polích.
Harmonika v křoví dožívá, ztratila už dech,
už se jenom větrem zachvívá, prostřelený měch.
HJarní vody, Eduše, cesta,
F#kůň, kdo to vlastně Hhrál,
dívčí copy, Elouka, oči F#tůň,
a co bylo Hdál.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:23:29.243+00:00
Výsledky hledání: